aneb to čemu věnujeme svou pozornost vytváří naši představu o světě
Jsem přesvědčen o tom, že to, kam směřují naše myšlenky a pozornost, je nesmírně důležité. Představme si například krátký příběh jednoho imaginárního člověka, podobnost s vámi je čistě náhodná. Ráno vstáváte trochu rozladěni, protože vás budí ptačí zpěv. Zjišťujete, že jste zaspali a nemáte čas posnídat; další mínus. Cítíte se ještě hůř. Vypravíte se do práce, jdete jako vždy zadním vchodem k autu, kde potkáte nepříjemného souseda, který na váš pozdrav ani neodpoví. To vás pěkně popudí. Nasedáte do auta a jedete do práce. Spěcháte a po cestě potkáváte samá pomalá auta. Všichni jedou jako hlemýždi. Vrcholem je traktor, který celé dílo zkázy dokoná, a vy už jste vzteky bez sebe.
Pojďme se na celý příběh podívat znovu. Tentokrát se však odehraje člověku, který svou pozornost zaměřuje na ty dobré věci kolem. Probouzíte se dobře naladěni, protože vám celé ráno krásně zpívali ptáci. Užíváte si pohled na ranní paprsky, které se odrážejí ve vaší ložnici. Zjišťujete, že jste zaspali. Nemáte čas snídat. Berete to jako možnost do práce utíkat. Je krásné ráno a běh je pro vás super variantou. Vybíháte ven předním vchodem, nepříjemného souseda jste díky tomu ani nepotkali. Vychutnáváte si svižný běh. Vidíte, že je dnes ve městě celkem velký provoz, a jste rádi, že běžíte po svých. Do práce je to přece jen asi 3 km. Jste dobře naladěni a těšíte se na další pracovní den. Věřím tomu, že máme prostě možnost volby. My rozhodujeme o tom, kam svou pozornost zaměříme. To však vyžaduje vědomý přístup k sobě.
Můžete si zahrát takovou hru. Během celého týdne se budete zaměřovat pouze na ty věci, za které můžete být vděčný. Zkuste během tohoto týdne oceňovat své blízké kolem sebe za to, co se jim podařilo, a za to, jací jsou. Chce to trochu trénink, není to jen tak. Zkuste v druhých lidech vidět to dobré, jejich vlastnosti a dovednosti. Pojmenujte je a řekněte jim je. Uvidíte, jaké zázraky se začnou kolem vás dít. Je to jako, když jedete vlakem a na jedné straně jsou vidět z oken lesy a louky a na druhé straně oken staré továrny. Nejedná se však o ignorování továren a dělání, že tam nejsou. Jde o to, že se vědomě rozhodnete vidět ty lesy a louky. To je vaše svobodná volba. Vy se rozhodujete, jestli chcete věnovat svou pozornost pohledu na krásnou krajinu, která vás nabíjí, anebo na mrtvě vypadající oblast starých továren.